Ve čtvrtek 4. června proběhlo veřejné setkání k budoucnosti lomu Požáry. Městská část ho svolala, aby se obyvatelé mohli včas seznámit s připravovaným záměrem rekultivace, položit otázky autorům studie a zapojit se do probíhajícího procesu EIA.

Záměr souvisí s plánovanou stavbou železničního tunelu Praha–Beroun. Část rubaniny z tunelu, tedy vytěženého vápence, o který cementárny nejeví zájem, by měla být využita k zasypání a stabilizaci části lomu. Podle představených informací nemá jít o ukládání odpadu, ale o využití vedlejšího produktu. Výhodou tohoto řešení má být zejména kontrola materiálu, který by se do lomu ukládal.

V současnosti je vstup veřejnosti do celého dobývacího prostoru lomu zakázán. Aby mohla být oblast stávajícího lomu v budoucnu přístupná, musí být lom napřed rekultivován a sanován. V současnosti jsou nestabilní jižní a západní stěny, které musí být v rámci rekultivace zajištěny. Zasypání (alespoň částečné) je jediný možný způsob jak lom zpřístupnit – případné odtěžení by již přesáhlo dobývací prostor. Jeho zvětšení však není reálné.

Autoři studie uvedli, že při minimálním možném zavezení by bylo nutno navézt 1 mil. m3. Tak by zbylo cca 20% vodní plochy. Návrh rekultivace uvažuje s ukládáním přibližně 3 mil. m3 materiálu.

Na jednání zazněla řada dotazů a obav. Obyvatelé se ptali například na to, zda a kudy by se případně odvážel materiál, který by nebylo možné do lomu uložit, a zda by to znamenalo vyšší zátěž pro železniční dopravu. Zástupci projektu vysvětlili, že ukládání má probíhat pásovými dopravníky pomocnou štolou přímo od těžebního stroje. Případný nevyhovující materiál by se měl odvézt vlaky. Dosavadní sondy podle autorů studie neukazují jiný materiál než vápenec, nemělo by se tedy nic odvážet. Za městskou část zaznělo, že její stanovisko k navýšení vlakové dopravy přes Řeporyje je dlouhodobě odmítavé.

Dalším tématem byla prašnost, hluk a dopad stavebních prací na okolí. Autoři studie uvedli, že ukládka má probíhat pouze přes den, nikoliv v noci, a že v dokumentaci EIA jsou zpracovány hlukové i rozptylové studie. Podle představených závěrů by neměly být překročeny stanovené limity. Zaznělo také, že hlavní přeprava rubaniny má probíhat elektrickými pásovými dopravníky a že počet dieselových strojů v lomu má být omezen. Rubanina je vlhká, nemělo by tak docházet k velké prašnosti předtím, než bude zhutněna.

Výrazná část diskuse se týkala přírody. Lidé upozorňovali na hodnotu současného území, výskyt chráněných druhů, obojživelníků, rostlin i dalších živočichů. Zpracovatelé uvedli, že biologické průzkumy probíhaly v letech 2023 až 2025 a našly 20 zvláště chráněných druhů. Pro ty bude nutné žádat o výjimku a navrhnout opatření, například náhradní biotopy, postupné fázování prací a přesun živočichů před zahájením zásahu. Cílem má být, aby se chráněné druhy mohly po dokončení rekultivace do území postupně vracet. Autoři uvedli, že v současném návrhu zohlednili všechny připomínky relevantních odborů na Magistrátu hl. m. Prahy.

Obavy se týkaly také vody v lomu, tůní a možného vlivu na Dalejský potok. K tomu bylo na jednání uvedeno, že součástí dokumentace je hydrobiologické posouzení, které řeší kvalitu vody, způsob odčerpání současného jezera i opatření proti nežádoucímu prosakování.

Zazněl také dotaz na vizualizaci budoucí podoby území, protože pro část obyvatel je klíčové vidět, jak bude krajina po rekultivaci skutečně vypadat. Nový návrh se podle prezentace liší od dřívějších variant. Má počítat s větším podílem přírody, menším množstvím cest a s ponecháním částí území pro přirozený vývoj. Výsledný tvar nebude výrazně přesahovat stávající hranu lomu a nebude tak téměř viditelný z okolí. S napojením nové oblasti na stávající cesty v Dalejském údolí (např. lávkou přes železniční trať) se v projektu nepočítá.

MČ a investor potvrdili, že probíhají jednání o finanční kompenzaci pro Řeporyje.

Jak se veřejnost může zapojit

Je nutné zdůraznit, že nejde o povolení stavby. Proces EIA hodnotí vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví a připomínky veřejnosti jsou jeho důležitou součástí.

Každý občan může podat k dokumentaci EIA připomínku do 22.6. datovou zprávou na dresu 48ia97h nebo emailem na posta@praha.eu – adresovat na Odbor ochrany prostředí.

Právě písemná vyjádření budou podkladem pro další fáze posuzování a s nimi se musí proces EIA vypořádat. Magistrát hl. m. Prahy pak zorganizuje veřejné projednávání dokumentů, po kterém bude následovat i nezávislé posouzení, jak se autoři studie s připomínkami vypořádali.

Veškeré materiály jsou dostupné online na portálu CENIA portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA1235